Konzumací kávy chráníme naše zdraví

I když je nejčastěji a nejlépe prozkoumanou látkou obsaženou v kávě kofein, obsahují kávová zrna přibližně dalších 200 složek, které mají na lidský organismus pozitivní vliv. Mezi látky s velmi významnými účinky patří zejména skupina látek nazývaných antioxidanty, které se v kávě nachází v takovém množství, že je jejich účinek srovnatelný s antioxidanty v jiných potravinách. Dokonce je i převyšuje.*

Antioxidanty jsou přírodní látky, které se nachází v různých koncentracích v některých potravinách, jako je např. ovoce, zelenina (podívejte se také na článek zásadité potraviny seznam, kde je uvedený seznam zásaditých potravin), víno, káva, čaj, čokoláda apod. Tyto specifické látky jsou pro lidské tělo nepostradatelné. Jsou totiž tzv. zhášeči volných radikálů. Volné radikály vznikají v lidském těle přirozeně v rámci důležitých biochemických procesů (metabolismu), které jsou pro správné fungování našeho těla nezbytné. Dále se do něj dostávají ze znečištěného prostředí, potravou a tekutinami. Nadměrné množství volných radikálů, které na nás působí v důsledku špatného stravování, stresem, pobytem ve znečištěném prostředí nebo nadměrným vystavením slunečnímu záření, může urychlovat stárnutí, poškozovat tkáně a eventuálně způsobovat některé nemoci. A tomu právě antioxidanty dokážou zabránit. „Jejich pozitivní účinek je dokázán např. při snižování ukládání cholesterolu do cév, tedy ochraně kardiovaskulárního systému, a existují dokonce studie prokazující zabránění vzniku některých nádorových onemocnění,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, odborný garant Institutu kávy.

Volné radikály způsobují oxidační stres
Přebytečné volné radikály, které tělo k běžnému metabolismu nepotřebuje, v lidském těle kolují a hledají molekuly, s nimiž by reagovaly a stabilizovaly se tak. Při tomto procesu se mohou slučovat s molekulami tělních buněk a narušovat tak integritu těch zdravých. Při těchto procesech vznikají další volné radikály a proces se tak neustále opakuje. Výsledkem pak je předčasné stárnutí buněk a poškozování tkání. Je rovněž velmi pravděpodobné, že volné radikály přispívají ke vzniku degenerativních a zánětlivých onemocnění. Tento jev je v odborné terminologii označován jako oxidační stres. I když tělo přirozeně produkuje určité množství antioxidantů, které brání nadměrnému vzniku volných radikálů, příjem antioxidantů v potravě hraje nezbytnou roli při doplňování jejich hladiny v těle a pomáhá udržovat v organismu správnou oxidační rovnováhu.

Káva pozitivně prospívá tělu podobně jako zelený čaj
Velkou a velmi významnou skupinu látek s antioxidačními účinky tvoří tzv. polyfenoly. K nim je řazena i kyselina chlorogenová (kombinace kyseliny kávové a chinové), v kávě nejhojněji zastoupený polyfenol. Tato látka reprezentuje důležitou část kávových antioxidantů podílejících se právě na zmíněné neutralizaci volných radikálů, tedy ochranně buněčné bílkoviny a DNA. „Káva má tedy díky této skupině antioxidačních látek podobné příznivé antiaterogenní a kardioprotektivní účinky jako zelený čaj anebo červené víno,“ říká doc. Kohout a dodává: „Vlastní obsah antioxidantů v kávě však závisí na druhu a způsobu úpravy kávových zrn.“

Více antioxidantů má Robusta, Arabica je však aromatičtější
Odborní garanti Institutu na základě vědeckých studií konstatují, že až 70 % denně přijatých antioxidantů mohou tvořit právě antioxidanty konzumované v kávě. Podle odborníků má z běžně dostupných druhů kávy druh Robusta silnější antioxidační potenciál než více konzumovaná Arabica. Naproti tomu však Arabica vyniká intenzivnější kávovou chutí a aroma. Vzhledem k uvedeným faktorům je tedy z hlediska zdravotních účinků vhodné střídat oba druhy kávy, případně používat k přípravě kávy kávové směsi, které obsahují směsi robusty i arabiky.

V článku proteinová dieta jídelníček najdete ukázkový jídelníček proteinové diety.

Institut kávy zahájil svoji činnost v dubnu 2010. Jeho zakladateli a garanty jsou přední český specialista v oblasti léčebné výživy doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD. (gastroenterolog a nutricionista, Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze), a slovenský odborník v oblasti poradenství pro obezitu, výživu a zdravý životný styl MUDr. Peter Minárik (gastroenterolog, Onkologický ústav sv. Alžběty v Bratislavě).
Smyslem této iniciativy je objektivně informovat o kávě a vlivu její konzumace na lidský organismus. Institut kávy je rovněž provozovatelem webové stránku www.institutkavy.cz, kde najdou zájemci množství informací nejen o pěstování a výrobě kávy a jejím složení, ale i vlivu její konzumace na lidský organismus. Součástí webu jsou i krátká videa, která na pravou míru uvádí nejrůznější mýty týkající se konzumace kávy, jako například, že káva zvyšuje krevní tlak nebo způsobuje dehydrataci organismu.

* Zdroj: Richelle, M. et al. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 49, 3438-3442, 2001.