Když nás paměť zradí…

Paměť nás věrně doprovází na naší cestě životem. Dokud spolehlivě funguje, je vše v pořádku. Jenže i paměť dokáže zrádně vypovědět službu a jedním z výrazných faktorů ovlivňujících její kvalitu i bezproblémové fungování je věk. Obvykle se postiženému nejdříve zhorší krátkodobá paměť a člověk zapomíná některé naučené věci. Nemůže si například vzpomenout na to, co dělal v průběhu minulých dní, s kým se potkal a kdy, kam ukládá to či tamto, ale zato přesně ví, co se událo například před třiceti a více lety. O něco později se bohužel k této neléčené poruše přidává i paměť dlouhodobá, která také postupně začíná vypovídat službu.

Fakta a mýty
V souvislosti s poruchou paměti každého nejspíš jako první napadne Alzheimerova nemoc. Je pravda, že pacienti s touto diagnostikovanou chorobou se potýkají s výpadky paměti a to takovými, které jsou pro jejich další život doslova fatální. Nejsou schopni se sami o sebe postarat a nedokážou samostatně fungovat ve společnosti.
Traduje se, že Alzheimerova choroba postihuje pouze pacienty v pokročilém věku, ale poslední výzkumy ukazují, že bývá diagnostikována již kolem čtyřicátého až padesátého roku. Doslova šokující zprávou je, že ve své rané fázi může dokonce postihnout i třicátníky! Nemoc se obvykle plně rozvine až v pozdějším věku, a to například v souvislosti s odchodem do důchodu a později.
Co pro sebe můžete udělat?
Prevencí proti zhoršování paměti je její trénink, optimální jsou křížovky, hlavolamy nebo i výuka na počítači. Lékaři svým pacientům doporučují také dodržovat zdravou životosprávu a přiměřený pohyb. Důležitá je vyvážená strava s důrazem na látky podporující koncentraci a paměť.

***
Slovo lékaře
Pane doktore, lze účinně předcházet poruchám paměti?
Odpovídá internista MUDr. Bohumil Ždichynec, CSc.
Ano, poruchám s pamětí lze předcházet. Základem prevence je správná životospráva, která zahrnuje zdravý spánek, přiměřený trénink paměti učením, pohyb na čerstvém vzduchu a vyváženou stravu se zvýšeným podílem ovoce a zeleniny. Nepostradatelný pro dobrou paměť je také fosfolipid lecitin, jenž je součástí buněčných membrán. Lecitin je v běžných potravinových doplňcích obsažen v poměrně nízké koncentraci, která neumožňuje jeho plné využití mozkem.
Samotný lecitin nestačí!
Účinným řešením je zvýšení účinnosti lecitinu a prodloužení doby jeho účinku za pomocí biogenních prvků – zinku, hořčíku, vápníku a také vlákniny. Tento požadavek splňuje například doplněk stravy Arecitin. Tento neurostimulátor je vlastně takovým legálním dopingem paměti nejen pro seniory. V rámci prevence jej doporučujeme užívat už lidem po čtyřicítce, aby s jeho pomocí aktivně předešli výše jmenovaným problémům.
Jak účinkuje?
V Arecitinu obsažený lecitin, zejména v kombinaci s pektinem z jablek, spolupůsobí při regulaci cholesterolémie a hraje důležitou roli při regeneraci buněčných membrán. To se příznivě projevuje nejen na činnosti mozku, ale zároveň i jater a žlučníku. Vápník s hořčíkem jsou potřebné pro činnost mozkových buněk, například při stabilizaci raného stádia roztroušené sklerózy, ale stejně tak i pro prevenci řidnutí kostí, tzv. osteoporózy. Zinek spolu s lecitinem a hořčíkem zvyšuje psychické schopnosti, pomáhá při arterioskleróze a zlepšuje paměť. Celý komplex tak zároveň napomáhá zpomalovat projevy stárnutí. Arecitin je k dostání ve všech lékárnách bez lékařského předpisu, lze jej dávkovat podle potřeby, což umožňuje jeho prášková forma. Přípravek je možné vmíchat do jogurtu, kaší nebo dalších polotekutých potravin. Ve vyšších dávkách pak Arecitin brzdí sklerotické mozkové změny jako je výše zmiňovaná Alzheimerova nemoc nebo stařecká senilita.

Více na: www.arecitin.cz